Obsah
Příchovický zámek
Od 14.století stávala v místech dnešního zámku poblíže potoka tvrz, kterou zde tehdy vystavěli členové starého vladyckého rodu Příchovských z Příchovic. Tvrz byla tehdy kamenná a obehnaná vodním příkopem. Od roku 1630 sloužila tvrz k uskladňování potravin - nikdo na ní již nebydlel. V roce 1705 prodala Marie Josefa část majetku klášteru kladrubskému a roku 1716 i zbytek panství Jindřichovi Antonínovi Henigarovi ze Seeberka (ten byl pánem též na Horšicích). Ten koupil Příchovice za 47000 zlatých. Byl první z rodu, který na zámku sídlil. Nový majitel dal tvrz strhnout a povolal plzeňského stavitele a architekta Jakuba Augustona ml., aby postavil na místě bývalé tvrze barokní zámek - stalo se tak v letech 1718-19.
Zámek v Příchovicích je obdélníková patrová budova s hlavním oválným sálem vytvářejícím v zahradním průčelí pětiboký pavilonově převýšený rizalit s balkonovým portálem. Balkon podepírají sochy atlantů, které pocházejí od Lazara Widmanna. Prostory v přízemí jsou valeně klenuty s koutovými lunetami.
Posledním z rodu Henigarů, který držel Příchovice byl Jindřichův syn Jan Václav, ten roku 1798 prodal Příchovice hraběti Hugovi Damiánovi Schönbornovi za 240 tisíc zlatých grošů. Více než jedno století se příchovické panství v rodě dědilo. Posledním majitelem byl Karel Jan Nepomuk hrabě Schönbern - v té době sloužil příchovický zámek jen jako letní sídlo. Od roku 1912 je zde nájemce Karel Lövy. Rodina Karla Lövyho se sem přistěhovala z Polabí. Z vyprávění pamětníků je známo, že rodina si mnoho majetku nepřivezla. Karel dovezl vozy a koňské potahy, paní Irma si převezla na dožití starou husu, která každoročně doma vyváděla dobrá housata. Jaké bylo její překvapení, když na rybníčku ve dvoře opět plavala housátka. Tento podnikavý žid po ukončení nájmu odvážel z chudých Příchovic několika milionový zisk.
Další vlastnické vztahy k příchovickému majetku jsou zapsány v knihovní vložce č. 551 k.ú.Příchovic - byli to manželé Hřebíkovi, po nich manželé Blechovi a poslední majitel byl František Pavel z Plzně. V období zabrání Sudet byly v zámku ubytovány české rodiny z okupovaného pohraničí. Za druhé světové války byla v zámku zřízena nemocnice - tuberkulózní oddělení. V roce 1949 vykoupila zámek Vojenská správa v Plzni. Od té doby až do roku 1993 zde byla vojenská posádka.
Zámek a park kolem nezaznamenaly velké změny. Barokní domek, který sloužil zahradníkovi, byl zbourán a na bývalém pozemku zahradnictví byly postaveny vojenské objetky - nejdříve ubytovací budovy, pak velká ubytovací jednotka a kuchyňský blok. V areálu byla vystavěna kotelna, prádelna, dílny a svobodárna. V období od roku 1972 do 1984 byla provedena generální oprava zámku - byl vyměněn celý krov i krytina, instalováno ústřední topení, nové rozvody vody a elektrické energie, vyměněna podlaha a na chodby položena dlažba. Podle původní předlohy byly zhotoveny dveře a okna, vstupní železná vrata a dodrženo barevné řešení omítky. Oprava tehdy stála 11 milionů a prováděly jí Vojenské stavby.
Po odchodu armády z Příchovic 11. listopadu roku 1993 začalo jednání OÚ Příchovice se státními orgány k bezplatnému převedení vojenského majetku na obec. Po odsouhlasení tohoto kroku vládou byla část majetku nezatížená restitucí 11. listopadu 1997 převedena na obec.
Zámek připadl restituentům a v současnosti slouží ke kulturním a společenským účelům. Konají se zde koncerty vážné hudby - v květnu Slavnosti pivoněk s bohatým hudebním programem a každoročně v září jeden z koncertů Heydnových slavností. Hojně navštěvované jsou vystoupení ženského pěveckého sboru Carmina z nedalekých Přeštic. Ve spolupráci s majiteli zámku obec každoročně pořádá v zámeckém parku divadelní představení - s úspěchem byly uvedeny hry Lucerna, Sen noci Svatojánské či Strakonický dudák. Zámek je též vyhledáván jako místo pro svatební obřady.